Hra jednoho herce na jevišti vzbuzovala u studentů rozpaky.  Název Po Fredrikovi mnoho nenapovídal. Poznámka ke konci upoutávky: „Johan cítil, že našel toho pravého ...“ naznačila více. Aha, problematika homosexuality. Ale nejen ta!

Mladý herec Jan Fanta (23 let) pod vedením režiséra Lukáše Pečenky nastudoval dílo švédského autora Mattiase Brunna a dokazuje divákům emotivní situace naprosto přesvědčivě. V rychlém sledu mění pohyby, polohy hlasu, nálady, protože hraje několik osob najednou: kamaráda Jákoba, dívky, s kterými dříve chodil, matku, otce, zábavného Fredrika i sám sebe. Tápe, opravdově se zamiluje, zjistí, že je na kluky. Jak to sdělit rodičům?  Štěstí střídá stud a opojení graduje v bezradnost, strach, vztek. Zjisťuje, že se s nákazou HIV dá žít. Každý ovšem tento fakt nezvládne.

Osobní zpověď Johana udržela studenty v pozornosti po celou dobu téměř dvouhodinového představení a závěrečný potlesk svědčil o ocenění hercova talentu, výborné paměti, vcítění se do složité situace postav.

Odpoledne jsme se šli projít po Vyšehradě, připomenout si historii, pověsti, shlédnout z vyhlídky Prahu a pátrat po hřbitově u Baziliky sv. Petra a Pavla po známých osobnostech.

Sluníčko si nás pěkně ugrilovalo (až 31 °C), proto jsme se těšili domů. Kolize na trati způsobila zrušení spoje a dlouhá zpoždění, ale nakonec jsme se jinou cestou do Děčína dostali.